Nejnovější hodnocení Slovenska Evropskou komisí v oblasti daní doporučuje zvýšení efektivnosti daňového mixu, využívání environmentálních daní a daní z nemovitostí, jakož i posilování daňové disciplíny a digitalizaci daňové správy. Jedná se o opatření, po kterých odborníci volají už léta.
Nejnovějšímu hodnocení Slovenska ze strany Evropské komise s doporučeními pro rok 2022 a 2023 zahrnuje tři oblasti: daně, implementaci a energetiku. Podle mého názoru je klíčovým problémem Slovenska vysoká cena práce. Když jsme porovnávali čistý příjem a celkové náklady zaměstnavatele na zaměstnance (tzv. mzdové náklady) při hrubém příjmu od 500 do 5 000 eur, čísla jasně ukázala, že Slovensko má nejvyšší náklady na pracovní sílu nejen v porovnání se zeměmi V4, ale dokonce i v srovnání s Rakouskem a Německem. Klíčovou reformou, která může pomoci slovenské ekonomice, je snížení daňově-odvodového zatížení práce tak, aby se Slovensko opět stalo v plné míře konkurenční při přilákání nových a udržení stávajících investic.
Tato změna je klíčová i proto, že Slovensko má ambici zvýšit podíl znalostní ekonomiky, pro kterou jsou klíčoví špičkoví odborníci s vysokými příjmy. Vysoké daňově-odvodové zatížení logicky odrazuje odborníky před příchodem na Slovensko, a tím pádem se nám ve vyšší míře vyhýbají i investice orientované na výzkum a vývoj. Zatímco na Slovensku jsou vysoké mzdy zatíženy odvody ve výši 35,2 %, například v Polsku se zatížení progresivně snižuje z 21,98 % při hrubé mzdě 2 500 eur na 12,81 % při hrubé mzdě 5 000 eur.
Slovensko paralelně potřebuje profesionalizaci finanční správy. Slovensku se podařilo v posledních letech zmenšit daňovou mezeru při DPH, avšak stále ne dostatečně. Navíc, kontrola daně z příjmu se téměř neděje. Slovensko potřebuje do praxe silněji zavést automatické vyhodnocování rizikového daňového chování a zaměřit se na tyto firmy a živnostníky intenzivnějšími daňovými kontrolami. Tímto krokem by se paralelně snížila administrativní zátěž pro firmy, které si své povinnosti řádně plní a chovají se standardně. Slovensko sice aktuálně zavádí index daňové spolehlivosti, zde jsou však sporným momentem výsledky daňových kontrol, které automaticky vstupují do hodnocení a není vyřešena situace, dá-li soud při sporu firmě za pravdu.
Slovensko má i díky Plánu obnovy jedinečnou příležitost přizpůsobit svůj daňový systém přechodu na zelenou ekonomiku, a tím získat konkurenční náskok v rámci EU a vyšší atraktivitu pro investory v této oblasti. Konkrétně by mělo jít cestou postupného vyššího zatížení fosilních paliv daněmi v kombinaci s kompenzačními opatřeními na podporu ekologického chování. V praxi to znamená například i zavedení ekologické daně na auta na základě produkovaných spalin a zavedení silniční daně pro všechna auta se spalovacími motory. Do balíku kompenzačních opatření by kromě snížení sociálních a zdravotních odvodů patřila daňová odměna pro lidi a firmy za nízkou spotřebu energií, rozvoj veřejné dopravy a vyšší investice do rekonstrukce budov a podpora zahušťování zástavby ve stávajících územích se současným omezením míry přeměny zemědělské půdy na zastavěné plochy.
Vzorem v tomto kroku nám může být Rakousko, které od letošního roku zavádí změny v daňovém systému podporující přechod na zelenou ekonomiku. Rakousko například zavedlo novou daň z CO2 ve výši 30 eur na tunu fosilních paliv pro auta i vytápění, která bude každoročně výrazně stoupat. Zároveň zavádí kompenzace (tzv. klimatický bonus) pro ty obyvatele, kteří se chovají ekologicky. Součástí celé sociálně-ekologické reformy je i snižování daňového zatížení a zvyšování odpočitatelné položky na děti. Rakousko chce snižování daňově-odvodového zatížení financovat ze zvýšeného zatížení fosilních paliv, a tím postupně vytlačovat neekologické technologie ze země. Od těchto opatření si slibuje rychlejší přechod na zelenou ekonomiku.
Slovensko má dnes stejnou startovací pozici jako vyspělé evropské státy v otázce zelené ekonomiky a je jen na otevřenosti a vizionářském přístupu politiků, zda tuto příležitost dokážeme využít.
